100 gramová zpověď

tumblr_inline_nfka33bIpS1shh0v2

Přemýšlím jak pojmout nový článek na blog. Nějakou dobu jsem nic nenapsal, protože jsem teď v jednom kole. Vyrábíme jednu MANU za druhou a čísla neberou konce. Pamatuju si, že ještě před pár měsíci jsme byli v garáži a v zásobách měli pár desítek kilo, teď se ptáme jestli v laborce podlaha na paletu unese víc než tunu 🙂

Chystáme pár novinek (hlavně vylepšení “user experience”), se kterými vyjdeme ven ještě před Vánocemi, ale o těch detailněji až příští týden:).

Dnes chci totiž napsat o nové platné Evropské regulaci a o tom, jak to dnes s “powdered foods” je. Všude slyšíme a čteme, že jsou vlasně ty regulace k ničemu a že už si snad nikdo nemůže v klidu bez patřičných regulí ani skočit na záchod. Je to úhel pohledu. Pokud se na celou věc díváme tak, že by nám měla sloužit a chránit nás před nadměrnou konzumací škodlivých prvků, tak svůj účel plní. Při výrobě MANY se řídíme od listopadu 2014 platnou regulací číslo 1169/2011 Evropského parlamentu, která nám říká jaké jsou mantinely potravinářského produktu. Celé to obsahuje spoustu zajímavých informací, ale to, o čem chci napsat, jsou limity prvků, u kterých jsou také nastaveny maximálně přípustné limity, které by za žádnou cenu neměly být překročeny!

Jednoduše řečeno – spotřebitel je v zásadě závislý na výrobcově postoji k jeho “Research & development” a výrobním procesu. Spotřebiteli v podstatě nezbývá nic jiného, než věřit, že výrobce dělá vše v souladu s aktuálně platbou normou nebo regulací. Spotřebitel určitě nejde ve studiu tak hluboko, aby rozuměl novým nařízením a limitům a ověřoval si jejich uplatnění. To je velmi časově náročná činnost a není to samozřejmě ani jeho povinnost.

Jak to děláme my? Když jsme oficiálně oznámili verzi MANA 1.0, tak už při analýzách beta verzí jsme nastavili náš cíl na nový Eur-lex zákon, který je o něco přísnější než ten minulý a je například v požadavcích úplně jiný než ten americký od FDA. Hlavní odlišností je, že my máme povinnost na nutričním štítku zobrazit kompletní obsah hodnot sáčku a lahvičky na 100g/100ml a 1 porci. To znamená, že žádná z ingrediencí nemůže být brána jako “black-box” a produkt musí být hodnocen jako celek.

V našem případě jsme šli ještě dál a zaměřili se v analýze na “těžké kovy” a Aflatoxiny. To je celosvětově ojedinělá věc. Na žádném produktu nenaleznete tento typ analýzy, my tyto data na našem webu jasně deklarujeme.

Píše mi hodně lidí ohledně DIY powdered foods. Ptají se, na co by se měli soustředit a čemu se vyvarovat. Cením si toho, že Soylent vytvořil prostředí pro  “platformu DIY (udělej si sám)”, nicméně ta je konfigurována pro americké regulativy a obsahuje pouze informativní, neúplná a hlavně “základní data s velkou odchylkou” o obsažených prvcích tamních surovin. Smysl DIY chápu tak, že v zásadě supluje nedostupnost produktu na jednotlivých kontinentech jako je například Evropa. Problematika je složitá v tom, že každá ingredience, ze kterých potravinu skládáte, je jiná a žádá si vlastní kompletní a nákladnou biochemickou analýzu, aby jste věděli, jaký bude konečný součet jednotlivých prvků v celku. Je to jako hrát TETRIS s ingrediencemi. MANA Nutriční štítek – plná verze

Prostě se jednoduše samo-výrobci (DIY do it yourself) může stát, že aniž by jste to věděli, tak mnohonásobně překročíte nežádoucí limity a budete do sebe dávat nadměrné množství prvků, které vašemu tělu budou naopak v konečném důsledku dlouhodobě škodit – neboli rčení, že cesta do pekla je dlážděna dobrými úmysly a o tom tedy filosofie, tedy smysl “powdered food” není.

To v čem má “powdered food” obrovskou sílu ve spojení s chemií jsou analýzy, na základě kterých dokážeme produkt replikovat 1:1.

V tom vidím naši obrovskou výhodu a diferenci.

Jakub, MANA
tumblr_inline_nyumklrD4o1shh0v2_500