Je MANA syntetická ?!

tumblr_inline_nqx1osYDZo1shh0v2_500

Diskutujeme s Vámi o mnohém a cítíme potřebu vymezit terminologii pojmů a dojmů, které se diskuzích o prospěšnosti či škodlivosti biopotravin, potravin přírodních, syntetických a připravenýchbiotechnologiemi opakují. 

Chceme proto poskytnout pohled technologa MANY, jak si v tomto poli stojíme a jaká jsou naše východiska pro naše konkrétní řešení, které v podobě hotové MANY dodáváme.

“V první řadě chci říct, že MANA se skládá ze zušlechtěných přírodních surovin (z 99,4%hmotnostních), které obsahují pouze přírodní látky a dále z některých vitaminů, minerálů a aromatu, které jsou dílem přírodním a dílem umělým, ačkoliv obsažené látky jsou totožné s těmi, které vytváří příroda a nejsou nijak rozlišitelné. Nerozezná je od přírodních ani tělo, ani ty nejcitlivější analytické přístroje. Je potřeba říct, že třeba vitamin E, přírodní, izolovaný ze sojového oleje a syntetický, jsoutotožné látky. Že příroda i člověk v průmyslu využívají jen trochu odlišné a v obou případech chemické cesty k syntéze těchto látek, vždy jde ale o chemický proces. Taktéž v případě biotechnologií – jmenujme například výrobu vína či piva, kdy cukry, pocházející z přírodního zdroje (hroznový cukr, ječný slad) jsou působením enzymů v přítomných mikroorganismech kvašeny na oxid uhličitý a alkohol. Jde o chemický proces, který probíhá uvnitř živého organismu. Nikdo asi neřekne, že by víno či pivo bylo nějak syntetické, či šlo o “chemii”. Analogickými fermentačními procesy s využitím mikroorganismů – kultury plísně Aspergillus niger a cukerných roztoků se však vyrábí i kyselina citronová, látka vlastní všemu nezralému ovoci a citrusovým plodům a je mnohými nazývána z neznalosti “syntetickou” (…)

Také maltodextrin, který v MANĚ používáme, se vyrábí s využitím mikroorganismů a jejich enzymů – amyláz z kukuřičného škrobu. Používáme ten nejkvalitnější maltodextrin evropských výrobců s vysokým oligomerizačním stupněm a čistotou, který lidské tělo dobře využije.


I lidské tělo je vytvářeno na základě chemických procesů, stejně tak i rostliny a živočichové, rozdíl od syntézy v průmyslu je jen v původci děje a použitých chemikáliích.


Není to člověk, ale příroda, kdo vytváří ty nejúčinnější známé jedy (jako např. botulotoxin, toxiny sinic, plísní…). Toxiny bakterií a plísní patří mezi ty nejjednovatější látky, s jakými se v potravinách můžeme setkat a je proto zavedeno mnoho metodik, jak kontaminaci potravin těmito přírodními látkami předcházet. Mezi další nežádoucí složky potravin patří přemíra těžkých kovů, a to těch, které mají pouze negativní vliv na organismus (arsen, kadmium, olovo, rtuť) a také těch, které jsou potřebné pouze v úzkém oknu optimálního množství, kdy příjem menších či větších množství organismu škodí (tam patří například měď, mangan, molybden, železo, chrom, kobalt či zinek). Rostliny i živočichové tyto látky ze svého okolí přirozeně koncentrují a tak může např. i rajče obsahovat nebezpečná množství arsenu, olova, kadmia, pokud roste na jimi bohaté zemině.


A jak nejlépe předejít tomu, aby v potravinách byly tyto nevhodné látky? Pěstováním v čistém, nezamořeném prostředí (“bio”), ale pak také důkladnými chemickými analýzami potravin, které ukážou konkrétní množství látek jak nevhodných, tak i těch, které člověk potřebuje.


V tomto má MANA velkou výhodu, neboť je podrobena důkladnému testování v ČR akreditovanými laboratořemi a poskytuje tak přehled jak o prospěšných složkách této potraviny, tak i množství těch nežádoucích, které jsou hluboko pod limity, kdy by mohly mít negativní účinky na organismus. Jsme dále pod dohledem a kontrolami ze strany Státní zemědělské a potravinářské inspekce, o čemž jsme na blogu také psali. Nově na stránkách umožňujeme každému, aby se na výsledky analýz podíval a sám se přesvědčil o tom, že údaje v nutričním štítku máme zcela podložené kvalitními analýzami všech surovin, které používáme.

Pak všechna tvrzení, která vydáváme, mají váhu a nejsou postavené na domněnkách, pocitech či studiích potravin, které mohou být zcela nepřenositelné do českých podmínek. Česká legislativa je v tomto striktní a ve spojení se sesterskou evropskou organizací EFSA je tvrdší, než většina amerických norem pod taktovou FDA. Nařizuje také výrobci se striktně držet faktů a ne domněnek, zakazuje vydávat nepodložená tvrzení o své potravině, vše musí být náležitě zdokladováno studiemi, analýzami a experimenty. Proto si také nedovolíme tvrdit něco, co nemáme plně ověřeno, což považuji zaobrovskou výhodu MANY v rámci celosvětové komunity “práškových jídel”.

Časté jsou dotazy na olejové složky, které máme v lahvičce. Proč jsou tedy oleje v lahvičce ? Protože jejich zamíchání do sáčku by vedlo k významnému snížení doby trvanlivosti. Rostlinné oleje, vystavené v pytlíku vzduchu – kyslíku – vytvářejí hydroperoxidy olejů a další produkty degradace (např.4-hydroxy-2-nonenal), které jsou zdraví škodlivé a mají nepříjemnou chuť i vůni. Týká se to i práškovaných rostlinných semen s vyšším obsahem nenasycených tuků, jako jsou oříšky apod. Produkty oxidace tuků jsou velmi jedovaté pro buňky, zejména svalové a snižují obecně životaschopnost buněk, které jsou mu vystaveny (reference k oxidaci olejů: Choe E, Min DB. Mechanisms and factors for edible oil oxidation. Comp Rev Food Sci Food Safety. 2006;5:169). Tato degradace by byla absorbcí olejů do práškové složky ještě řádově urychlena, čemuž ale bráníme právě separátní lahvičkou olejů. Proto můžeme garantovat minimální trvanlivost 1 rok a stát si za ní, s pomocí analýz i adekvátních vědeckých studií.

Odkazovat se na články z wikipedie skutečně není při profesionální výrobě takové potraviny dostačující a znalosti hmotné skladby potravin na molekulární úrovni musejí být na výši, a o to se osobně za team MANA snažím.

Dobrou chuť přeje

Marek”

tumblr_inline_nyqexzaiEq1shh0v2_500