Fakta o umělých sladidlech. Aneb proč v Maně používáme právě sukralózu

Krystalový cukr pod světelným mikroskopem se 40násobným zvětšením

Pokud se snažíš shodit nějaké kilo navíc nebo tě – nedejbože – trápí diabetes, umělá sladidla jako třeba sukralózu asi znáš. Mnoho potravin, od pečiva přes jogurty až po různé nápoje a žvýkačky, s označením „dietní“ nebo „bez cukru“ obsahuje umělá sladidla. Nevyhneme se jim ani v některých doplňcích sportovní výživy. Není divu, mají totiž skvělé vlastnosti – jsou sladší než cukr a neobsahují žádné kalorie. Zároveň jsou ale jedněmi z nejkontroverznějších látek v potravinářství. Kolik je třeba pravdy na tom, že jsou umělá sladidla karcinogenní? Proč používáme v Maně zrovna sukralózu? A nešla by vynechat? Čti dál a dozvíš se víc.

Umělá sladidla jsou syntetické náhražky klasického přírodního cukru, zejména z cukrové řepy a cukrové třtiny. Jejich výhodou číslo jedna je několikanásobně vyšší sladivost v porovnání s běžným cukrem. V praxi to znamená, že ve srovnání s cukrem stačí použít mnohem menší množství pro stejný sladící efekt, a navíc bez dalších kalorií. Náš trávicí trakt je poté obvykle nedokáže vstřebat, proto mají nulovou energetickou hodnotu. Umělá sladidla navíc nepřispívají ke vzniku zubního kazu.

V Evropské unii prochází všechna umělá sladidla před použitím důkladným posouzením jejich zdravotní nezávadnosti Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA). Ten zároveň stanoví přijatelnou denní dávku – ADI (Acceptable Daily Intake), která udává bezpečné množství daného sladidla pro každodenní konzumaci.

Obecný přehled nejrozšířenějších umělých sladidel

Sacharin: Umělá sladidla byla objevena náhodně jako vedlejší produkty a meziprodukty při tvorbě jiných látek. Jako úplně první umělé sladidlo byl objeven sacharin v roce 1897. Používání sacharinu se masivně rozšířilo z důvodu nedostatku cukru během první světové války. Navíc neexistovala konkurence a byl cenově výhodný. Nepříjemná je ale jeho kovová, nahořklá pachuť. U pokusných zvířat se prokázala souvislost užívání vyšších dávek sacharinu s nádory močového měchýře. Sacharin je 200–700x sladší než běžný řepný cukr.

Acesulfam draselný: Toto sladidlo chutná hořce, proto se nejčastěji – třeba u nealkoholických nápojů – používá v kombinaci s jinými sladidly (například aspartam). Jeho výhodou je odolnost vůči vysokým teplotám a kyselému prostředí. Toto ho činí vhodným pro přidání do pečených jídel a potravin vyžadujících dlouhou trvanlivost. Acesulfam draselný je 200x sladší než běžný řepný cukr.

Aspartam: Dipeptid složený z aminokyselin, které se běžně vyskytují v naší potravě a v bílkovinách našeho těla. Proto se používá ve slazených nápojích, žvýkačkách, ale také v mražených dezertech. Chutná podobně jako cukr a nemá pachuť, ale je tepelně málo stabilní. Aspartam je z hlediska zdravotní nezávadnosti nejvíce sporné umělé sladidlo. Podle některých výzkumů způsobuje rakovinu mozku a odumírání mozkových buněk. Aspartam je 200x sladší než běžný řepný cukr.

Cyklamáty: Konečný produkt je ve formě sodné či vápenaté soli. Je jedním z nejstarších sladidel. Vzhledem k poměrně nízké sladivosti se v poslední době používá stále méně. Cyklamát je 30–50x sladší než běžný řepný cukr.

NHDC: Neohesperidin dihydrochalkon je umělé sladidlo, které se používá nejen ke zvýraznění chuti a aroma, ale i k maskování hořké chuti některých přísad. Na rozdíl od aspartamu je termostabilní a zároveň nebyly prokázány žádné negativní zdravotní účinky. NHDC je asi 950–1 800x sladší než běžný řepný cukr.

Sukralóza: Vyrábí se několikastupňovou úpravou běžného řepného cukru, ale na rozdíl od něj nemá téměř žádnou energetickou hodnotu, neukládá se v tukové tkáni a z těla je zcela vyloučena bez strukturálních změn. Navíc se vyznačuje vysokou stabilitou. V EU je schváleným sladidlem od roku 2004. V roce 2016 navíc Evropský úřad pro bezpečnost potravin odsouhlasil použití sukralózy i v potravinách pro speciální lékařské účely v případě výživy malých dětí do 3 let. Patří k nejpoužívanějším sladidlům na trhu. Sukralóza je 600x sladší než běžný řepný cukr.

Proč používáme v Maně právě sukralózu?

Nejdřív je důležité podotknout, že je sukralóza oficiálními institucemi FDA (Úřad pro kontrolu potravin a léčiv), FAO (Organizace pro výživu a zemědělství Spojených národů) i WHO (Světová zdravotnická organizace) považována za jedno z nejbezpečnějších umělých sladidel. Jako jediné sladidlo je vhodná pro děti, těhotné ženy i diabetiky.

Mana je z 99,5 % složena z přírodních rostlinných surovin. Je to nutričně vyvážené jídlo, které obsahuje rekordních 42 esenciálních živin, aby bylo zaručeno, že tělu dodá dostatek veškerých makroživin i mikroživin – a ve správném poměru. Tyto složky je třeba chuťově sjednotit, jelikož některé ze surovin se vyznačují například hořkostí – v Maně jsou to především zdroje bílkovin jako sójový, hrachový, rýžový či řasový protein (proto obsahuje sukralózu i drvivá většina proteinových doplňků pro sportovce). Proto používáme v Maně právě sukralózu, která již v minimálním množství dokáže navodit příjemnou, mírně sladkou chuť, která v ústech nepřetrvá dlouho po konzumaci.

Vzhledem k tomu, že sukralóza neobsahuje žádné kalorie, nezvyšuje celkový glykemický index Many. Podle naší vlastní klinické studie realizované ve spolupráci s Univerzitou Karlovou a FN Královské Vinohrady má Mana nízký glykemický index 29. Potraviny s nízkým glykemickým indexem pomáhají regulovat nejen hladinu cukru v krvi, ale i krevní cholesterol (včetně tzv. špatného LDL cholesterolu), případně podpořit krátkodobé hubnutí.

Ale zpět ke sladidlům. Při vývoji Many jsme historicky vyzkoušeli celou plejádu sladidel, včetně těch přírodních jako xylitol nebo dobře známou stévii, avšak žádné z nich nás svou chutí a vlastnostmi nepřesvědčilo. Xylitol má například projímavé účinky – v případě dlouhodobého užívání Many je tedy tato možnost nevhodná. Stévie má zase asi o polovinu nižší sladivost než sukralóza. Přírodní sladidla navíc do chuti často vnášejí neobvyklý a dlouhotrvající vjem sladkosti, který je při dlouhodobém užívání nežádoucí. I proto je sukralóza nejschůdnějším řešením.

Obsah sukralózy v Maně je přitom naprosto zanedbatelný. Dle FDA je denní bezpečná dávka sukralózy 5 mg na kg živé hmoty, dle EFSA je to dokonce 15 mg na kg živé hmoty.

Modelová situace: V případě 60kilového jedince je podle evropského úřadu EFSA bezpečná dávka do 900 mg sukralózy za den. Pro porovnání, denní dávka ManaPowderu – tedy 5 standarních porcí – obsahuje až 30krát nižší množství sukralózy a denní dávka ManaDrinků – tedy 6 drinků – dokonce až 50krát nižší množství než je bezpečná hranice. Jelikož hlavním důvodem zařazení sukralózy do složení Many je již zmiňované vyrovnání chutí surovin, ne nutně oslazení Many.

Kritika – a obhajoba – sukralózy. Všechna fakta

V roce 2019 vydal BfR (Německý federální institut pro hodnocení rizik) studii, dle které může sukralóza při zahřátí nad 100 °C produkovat už po 1 hodině potenciálně škodlivé – dokonce karcinogenní – sloučeniny. Tato studie vyvolala velký rozruch, jelikož vědci na základě této studie doporučili sukralózu používanou v potravinářství nejlépe vůbec nezahřívat.

To se ovšem našich produktů vůbec netýká. U ManaPowderu ve formě prášku můžeme riziko tepelného rozkladu sukralózy vyloučit, protože se během výroby vůbec nezahřívá. Také samotná příprava je bez rizika, jelikož se prášek připravuje smícháním se studenou vodou, případně s vodou pokojové teploty.

ManaDrink je složením velice podobný ManaPowderu. Jedná se v podstatě o prášek, který se homogenizuje s vodou a pomocí technologie UHT (ultra-high temperature = vysokoteplotní úprava) je antimikrobiálně ošetřený, aby jídlo vydrželo minimálně 12 měsíců od výroby. Technologie UHT ovšem také nepředstavuje riziko. ManaDrink se sice zahřívá na asi 135 °C, ovšem jen na dobu 1-2 sekund a ve vodném prostředí. Jedná se o tzv. šokové zahřátí po velmi krátkou dobu, které tak ani zdaleka nedosahuje účinků popsaných ve studii BfR (zahřátí nad 100 °C alespoň 1 hodinu).

Další fakta a důležité souvislosti

Sukralózou a jejím dopadem na lidské tělo se zabývala již řada klinických studií. Problém je, že většina studií posuzuje samotnou aplikaci sukralózy jako izolované složky a ne v kombinaci s jinými živinami. U studií týkajících se například negativního vlivu sukralózy na střevní mikrobiom tudíž nevíme, jaký by byl efekt při dlouhodobém podání sukralózy společně s celým spektrem živin (právě jako je v Maně), tedy v kombinaci například s vlákninou.

Právě u vlákniny bylo prokázáno (mimo jiných účinků, o kterých se můžeš dočíst zde), že zásadně podporuje růst zdravého střevního mikrobiomu. Nejnovější receptura Mark 7 obsahuje 8 zdrojů vlákniny a v 1 porci ManaPowderu tvému tělu dodá 4 g rozpustné a 3 g nerozpustné vlákniny. V případě jednoho ManaDrinku pak 3,3 g rozpustné a 1,1 g nerozpustné vlákniny. Je proto důležité na Manu pohlížet jako na celek, uvažovat nad jednotlivými ingrediencemi, ale také posoudit jak samotné složky fungují v celku, v kombinaci s jinými surovinami.

Co se týče ještě údajné rakovinotvornosti sukralózy, studie o karcinogenitě byly několikrát vyvráceny. FDA při schvalování sukralózy v roce 2016 vyhodnotila přes 110 lidských i zvířecích studií a nenalezla žádné toxické, karcinogenní nebo neurologické působení.

Výhled do budoucna

Ano, slyšíme vás! Víme, že si někteří z vás přejí Manu bez jakýchkoli sladidel. Pravda je ovšem taková, že Mana bez sladidla není chuťově příjemná. Hledáme ovšem nové cesty. Velmi slibně nám skóruje celá řada některých nových sladidel, extraktů tropických bylin, které nám v testech vycházejí pozitivně. Nicméně tyto suroviny nemůžeme použít, protože zatím nejsou povoleny evropskou legislativou. V současnosti však na úrovni EU probíhají schvalovací procesy a pevně věříme, že je zakrátko – a mezi prvními na trhu – představíme jako průlomovou novinku.

Mana bez sladidel je naším dlouhodobým cílem. Zároveň je však naším cílem také poskytnout maximálně kompletní produkt – jak nutričně, tak chuťově. U současně dostupných alternativ jsme vždy skončili u snížení kvality konečného produktu, a to nejen co se týče chuti, ale i nutričního profilu. V tuto chvíli je tak nejvhodnějším řešením pro Manu sukralóza.

Sukralóza je považována za jedno z nejbezpečnějších umělých sladidel na trhu, nemá vliv na metabolismus glukózy ani hladinu inzulínu a má nejlepší chuťové vlastnosti. Jak jsme již zmínili, to ovšem nemění nic na tom, že nadále hledáme alternativy, abychom Manu posunuli z 99,5% přírodního produktu na 100% přírodní produkt.

Zdroje:

[1] Susan Carlson, PhD (2019) Notice to US Food and Drug Administration of the Conclusion that the Intended Use of Neohesperidin dihydrochalcone is Generally Recognized as Safe.
https://www.fda.gov/media/137761/download

[2] FDA (2018) Additional Information about High-Intensity Sweeteners Permitted for Use in Food in the United States.
https://www.fda.gov/food/food-additives-petitions/additional-information-about-high-intensity-sweeteners-permitted-use-food-united-states

[3] EFSA Journal (2017) Statement on the validity of the conclusions of a mouse carcinogenicity study on sucralose (E 955) performed by the Ramazzini Institute.
https://efsa.onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.2903/j.efsa.2017.4784

[4] Andreas Eisenreich, Rainer Gürtler (2020) Heating of food containing sucralose might result in the generation of potentially toxic chlorinated compounds.
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/32278984/

[5] Samar Y Ahmad. (2019) The effect of the artificial sweeteners on glucose metabolism in healthy adults: a randomized, double-blinded, crossover clinical trial.
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/31697573/

[6] Colin Berry, David Brusick (2016) Sucralose Non-Carcinogenicity: A Review of the Scientific and Regulatory Rationale
https://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/01635581.2016.1224366

[7] BfR (2019) Harmful compounds might be formed when foods containing the sweetener Sucralose are heated.
https://www.bfr.bund.de/cm/349/harmful-compounds-might-be-formed-when-foods-containing-the-sweetener-sucralose-are-heated.pdf

[8] Food Science And Technology (1993) Introduction to Food Toxicology.
https://www.sciencedirect.com/topics/agricultural-and-biological-sciences/sodium-cyclamate

[9] Bezpečnost Potravin, Ministerstvo zemědělství
https://www.bezpecnostpotravin.cz/az/termin/92137.aspx